POEZIE POSTIŽENÉ DUŠE

ZÁZNAM_01: ŠTĚSTÍ Našla jsem polohu, ve které nechci zemřít. Je dost křehká, je nedržitelná. Našla jsem stav, bez bezedné beznaděje. Je dost sladký, snadno však pomine. Našla jsem zvuk, který nedrásá uši. Je tak lehký, a mění se v skřípot. Našla jsem obraz, který hladí mou duši. Obraz od malíře, který si vzal život.

ZÁZNAM_02: NÁPLŇ Prázdno mé, zarytě mlčíš. Prázdno mé, nevnímáš svět. Prázdno mé, rozkládáš hmotu. Prázdno mé, vždy najdu tě. Prázdno mé, nevedeš světlo. Prázdno mé, rozkládáš čas. Prázdno mé, neslyšíš zvuky. Prázdno mé plná tě jsem.

ZÁZNAM_31: POZORNOST Než půjdu spát, odložím si, co uniká, žije z pozornosti. Než zcela usnu, vylovím z útrob, co škodí, žije z pozornosti. Nemohu spát, když nechytnu, co nevidím, žije z pozornosti. Navždy bdít, když nevyrvat, co nemá místo, tvar ani chuť, žije z pozornosti.

ZÁZNAM_10: SAMA SEBOU Tělem život proudí, tělo bolavé, štěrk jemné frakce tělem putuje. Tu škrábne, tu píchne, štěrk prochází nás. Tu řízne, tu bodne, oko osvěží mráz. Tu párá a trhá, tělo začne se třást. Tu drásá a škubá, oko nevidí nás. Drásá a párá, zuby zaťatý má zuby zaťatý má bolest zůstává svá pořád zůstává svá, pořád zůstává svá…

ZÁZNAM_04: SAMOTA Samota v šlehané smetaně, šlehana v smetané samotě. Samota v nechtěném obejtí, nechtěna v objeté samotě. Samota v hluboké lásce, hluboka v láscavé samotě. Samota v univerzální jednotě, univerzálna v jednoté samotě. Kdyby ty básně nebyly tak špatné, nebyly by tak samy.

ZÁZNAM_20: HLUBINY DUŠE Svůj k svému, samota k prázdnu, hlubiny duše, chovaj se suše.

ZÁZNAM_25: ŽVEJKA Vyžvejkaná žvejka, nalepená pod stůl, ztvrdlá a nalezená s patričným znechucením. I když to zkusíš, žádnou chuť nedostaneš, to správné místo je podrážka boty.

ZÁZNAM_06: KAKTUS Odkousnout kaktus, rozkousat, polknout. Vydechnout vzduch a vydechnout zbytek. Odkousnout kaktus, rozkousat, polknout. Vydechnout vzduch a uzavřít přívod. Odkousnout kaktus, rozkousat, polknout. Vydechnout vzduch a… Odkousnout kaktus, tus tus tus trus.

ZÁZNAM_21: STAV Mezi žebry stah, zuby zaťatý, za čelem tlak, nohy dřevěný. Žebra změň v prach, zuby drcený, čelo vem ďas, nohy sekaný.

ZÁZNAM_03: OBAVY Obavy drtí kameny, kameny drásají maso. Maso se plní hlavami, hlavy si zaslouží laso. Pověste hlavy za lano, lano se řeže skrz maso. Bez hlavy těla upadla, bez těla hlavy upadly. Vypadly kameny od masa, vypadla drtící obava.

ZÁZNAM_13: LANO Na povrchu bránice, kotví se kovová síť. Od sítě lano do krku, kolem dokola hrudníku, kolem madlí, do uší, pak zpět do dutiny břišní… Lano se utahuje, tělo se kroutí, hlava se vykosťuje, z očí krev proudí. Pak uzel masa, kosti z něj trčí. bolest minula a hlava mlčí.

ZÁZNAM_19: STŮL FAKÍRA Sedět na stole fakíra, jehly jak vodiče marionet. Mozek co svědí jak komáří bod, komáří bod co soustavně drásá. Jehly co vodí až žaludek v krku, jehly co vodí až praskání kloubů. Přeštípnout vodič, otupit jehly, mozek si poškrábat nehty.

ZÁZNAM_14: OBALY Obaly balí, bubliny něhy. Bloudivě blouzní, oblaky blaha. Dravé zoráky, drásají rány. Drtivě rdousí, zrzavé chřtány.

ZÁZNAM_09: BLAHO Jak ostrý nůž zajede do břicha, a potom z úst vyhrkne krev, sladká jak jablko, uzrálé na slunci. Vytéká z úst jed, co tě trávil, vytéká z nitra, tělem šíří se blaho, blaho co pomalu mění tě v sen.

ZÁZNAM_18: STŘEP Vytrhat nehty, popálit tvář, co vevnitř, to venku, bude to znát. Skrz hrdlo strč ruku, a vyrvy střep, pak všechno zalátej, svrtej a slep.

ZÁZNAM_08: VNITŘNÍ KRÁSA ČLOVĚKA Zajede do masa, od krve terasa. Snad nevšimla si nade mnou nebesa. Tebe, tebe, tebe, nenávist v lásku, když odřezávám tvou lidskou masku. Uvnitř je člověk lepší a červený jak třešeň na konci června. Uvnitř je člověk lepší a teplý jak čaj, který je tak akorát k pití.

ZÁZNAM_22: KOST Okousat stehenní kost. Okousat kost až na kost. Kousat kost až na morek. Kousat morek na kost. Prokousat kost až k hlavici, kloubem až k další kosti. Okousat další tvrdou kost. Okousat kost až na kost. Kousat kost až na morek. Kousat morek na kost. Prokousat kost až k hlavici, kloubem až k další kosti. Okousat další tvrdou kost. Okousat kost až na kost. Kousat kost až na morek. Kousat morek na kost. Prokousat kost až k hlavici, kloubem až …

ZÁZNAM_07: PEKLO Peklo voní jako tea tree. Peklo je často tiché. V pekle vás obsluhuje anděl. Máte teplou a čistou postel. Dostanete přezůvky, ručník a oblečení, Sprchu i s teplou vodou. V pekle neplyne čas, zastavil se. V pekle jsou matky s průstřelem srdce. V pekle chodí děti s obvázaným tělem. V pekle každé ráno převazují dětem rány. Pokaždé za ohlušujícího křiku. Křik se nese peklem. Chvíle, kdy v pekle není ticho. V pekle neplyne čas, zastavil se.

ZÁZNAM_24: NÁCEK Jednou mě miloval nácek… Škoda, že máš předky židy. Řek a pil víc než je zdrávo, by zapomněl, že mě miluje. Když na mě koukal, v očích měl lásku a v krvi nenávist s chlastem.

ZÁZNAM_29: VÝLOHA Hledět do výlohy, sledovat odrazy. Odrazy lidí, knihy ve výloze. Někdo je lákavý vkusným přebalem, jiného přehlédnout, s odporem přeskočit. Lidé jsou prázdní, jinak než knihy. Prázdno maj hluboké, či mělké a barevné. Příběhy knih v odrazu výlohy. Plnější než kdy jsou za sklem knihy.

ZÁZNAM_30: ESKALÁTOR Scházet jedoucí eskalátory, předlouhé, strmé, vedoucí k metru. Ruka si sáhne po gumovém zábradlí, avšak prohmátne, a malé zaškobrtnutí. Tělo padá, vědomé skázy, co v dalším okamžiku nezvratně nastane. A tělo brzdí pád o své vlastní části, jeho úspěch však zůstává zatracen. Nakonec ni neví, že je již na konci, že došlo na konec eskalátoru.

ZÁZNAM_33: PRINCIP URČITOSTI Existujou čekárny, kde jsou všichni pošahaný. Dle principu určitosti, znám-li tvou polohu, znám i tvou pošahanost. Jsou všichni pošahaný. Dle principu určitosti, vím-li, že jsi pošahaný, vím, že já jsem pošahaný. Jsou všichni pošahaný. Dle principu určitosti, vím-li, že jsem pošahaný, snažíš se být nenápadný. Jsou všichni pošahaný. Dle principu určitosti, snažíš-li se být nenápadný, znám tvou polohu. Jsou všichni pošahaný.

ZÁZNAM_17: TŮNĚ Byla jsem v noci v lese. Nebylo vidět na krok. Šlápla jsem do lesní tůně, studená, voněla smůlou. Tělo se nadechlo do plic, přijalo tmu pod sebou. Klesalo ke dnu tůní, palcivě pálily plíce. Klesalo občas se pohnulo, palcivě pálily plíce. Klesalo dál a čekalo, palcivě pálily plíce. Čekalo a dno nebylo. palcivě pálily plíce. Klesalo, tlakem praskalo. palcivě pálily plíce. Praskalo, skřípalo, trpělo, palcivě pálily plíce. Palcivě pálily plíce, není dna v téhle tůňce.

ZÁZNAM_23: KOULELA SE, KOULELA Koulela se, koulela, stříbrem lesklá rtuť. Komu vteče do krku? Kdo bude mít tmu… Koulely se, koulely, dvě naproti sobě. Jednu já a jednu ty, budem po tmě obě…

ZÁZNAM_27: NUDA Sekunda trvá hodinu. Hodina trvá den. Slejzaj ti vlasy v pramenech, mysl ti utíká ven. Ta už je dávno bez těla. Toulá se starými nezdary, které při dojemném setkání, párají vnitřnosti na cáry. Teplé cáry tvých vnitřností, protékaj mezi prsty… Teplé a kluzké cáry vnitřností, zanechaj prsty krvavé. Mysl však ovládá zvědavost, a vnitřnosti cárá dál. Když je pak rozdrásá na kousky, a zbyde jenom kaše, někdy se vrátí do těla, a někdy prostě ne…

ZÁZNAM_26: CITY Kdyby ten pocit sevřené pěsti kdyby tou pěstí pak udeřil do zdi kdyby tu zeď pak olíznul jazykem pak by chuť barvy byla jen dalším pocitem

ZÁZNAM_16: TLAK Zřejmě trpím málo, Aby za něco to stálo. Málo tmy a málo žalu, Málo můr a málo kalu, Málo ran a málo chyb, Málo krve jen malý vpich. A přesto uvnitř propan-butan, Pod hraničním tlakem, předám ti sirku, jen lehce škrtni. Krátké bum a pak už ztichni.

ZÁZNAM_11: PSÁT Zakazují mu psát, aby konec byl dál. Aby konec byl dál, a jeho agónie svá. A jeho agónie svá, mu nedovolí psát. mu nedovolí psát, v těle ostnatý drát. V těle ostnatý drát, žene to trním dál. Žene to trním dál, aby nemohlo psát. Aby nemohlo psát, prsty kroutí jak dráp prsty kroutí jak dráp pořád dál, pořád dál, pořád dál…

ZÁZNAM_15: BRAK Tyhlety rýmy mi nedají spát, Vypadni odejdi, přestaň mě srát! Hlavo už nerýmuj, rukou už nepiš, Já chci jen tiše spát, vypni ten fetiš! Já už fakt nemůžu prosím už zhasni, Kulkou si hlavu já prostřelím vlastní!

ZÁZNAM_05: HOVNO H jako hradby, které necháme postavit. O jako omyly, kterých se dopouštíme. V jako vina, která na nás padá. N jako nic, kterým se cítíme být. O jako okovy, do kterých se zamykáme.

ZÁZNAM_32: ZMETEK Zmetek je produkt s vadou, dává se vždycky stranou. Neměl by si stát v řadě, vzhledem k tvé obrovské vadě. Máme tu pro tebe vak. Je černej. Na zip. Pro tebe tak tak.

ZÁZNAM_12: SEBEPÉČE Napustit si teplou vanu, vypustit si plnou hlavu. Ponořit žínku, vyždímat, ponořit hlavu, nevnímat. Vnímat teplo, prohřívat, vnímat zvuky, proslýchat. Kdyby ve vaně byla voda, kdyby ve vaně nebyla ropa.

ZÁZNAM_28: WELLBEING Jestli ještě ňákej chytrej, psycholog či life kouč, řekne jedno jediný, zasraný, chytrý moudro. Jestli ještě ňákej jogín, mnich či hajzlbába, splodí jedno jediný, přehluboký motto, tak mý tělo vezme, obsah mýho žaludku, a důkladně ho vyždímá, moudru rovnou do xichtu.

POZNÁMKY EXTERNÍCH JEDNOTEK: